O všem možném

Jeli jsme na cvičení. Kolona aut. Dost dlouhá kolona, které velel šéf útvaru, plukovník, kterému se od nepaměti říkalo Hranatej. Jel jsem v nástavbě s kolegou, který zde působil jako voják základní služby. Budu mu říkat XX.ARMIS, ale určitě ho znáte, protože je to věhlasný internetový publicista. Jeli jsme ve štábním autě, ve kterém byla plexi tabule a řada dalších vymožeností. Pochopitelně i postele a vše co k tomu patří. Chvíli jsme polehávali a klábosili o ničem. Pak nás napadlo, že vytvoříme trojského koně, který by znepříjemnil život našemu úhlavnímu nepříteli, kterému se všeobecně říkalo Potrubson. Kreslili jsme na plexi tabuli, a to, co během chvíle vzniklo, byl zpomalovací prográmek, který kontroloval, je-li Potrubson přihlášen, a snižoval prioritu jeho aplikací. Tento „žertík" nebyl vytvořen jen tak z plezíru, ale jako odveta, protože Potrubson si prioritu svých aplikací nastavil na maximum a všichni ostatní uživatelé si už nevrzli. Tento prográmek byl později do ADT syst...

Když nyní budu vzpomínat na své začátky v okresním i krajském tisku, musím nahlédnout do první části osmdesátých let. Ale svým způsobem ten opravdový počátek proběhl už dřív. Odhadem ke konci předchozího desetiletí. Doma jsme měli Flexaretu, a protože mě focení bavilo, z kapesného jsem si později pořídil Ljubitěl 2. S tátou jsme o víkendech vycházeli do terénu a já se učil, jak fotit. Táta uměl vyprávět a vždy přidal nějaký zajímavý příběh. A vrcholem všeho byla práce v temné komoře. Jednou za pár měsíců se z koupelny stalo to magické místo, kde za pomocí zvětšováku, vývojky a ustalovače, vznikaly parádní fotky. Doma jsme řešili pouze pozitivní cestu. Negativy táta dával vždy vyvolávat. A pak, tuším, že to mohlo být právě na začátku osmdesátek, mi řekl kámoš ze třídy: "Fotím do novin". A zároveň mi strčil do ruky výtisk krajského deníku. Fakt tam měl fotku se svým jménem. A to mě dostalo. Najednou se mi v hlavě začalo honit docela dost věcí. Co kdybych to taky zkusil? Doma js...

Jsme na konci. Konfigurace prostředí probíhá přes volbu /G, Global . Nastavené hodnoty je možné uložit přes volbu KEEP. Supercalc 3 nemá konfigurační soubor, vše se zapisuje do spustitelného souboru SC3.COM. Dále zmíním, už jenom v rychlosti, že Supercalc umí zafixovat titulky /T, Title , rozdělit okna /W, Window a chránit buňky proti přepisu /P, Protect a /U, Unprotect . Volba /Z, Zap vymaže celou tabulku. Vždy si vyžádá potvrzení úkonu. Vzpomenu ještě na jednu hodně zajímavou vlastnost, která se schovává v menu /Global, Tab . Pokud je tato volba zapnutá (svítí bíle), šipkami není možné vstoupit do prázdných a chráněných buněk. Tímto lze omezit uživatele, aby necoural tam, kde nechceme. Pokud jde o import a export dat, máme tak trochu smůlu. V Supercalcu lze ukládat jen soubory CAL. Ovšem výrobce přidal i samostatnou utilitku SDI.COM, kde je možné importovat i exportovat do formátu CSV, DIF a XDIF. XDIF ukládá i vzorce, první dva jen hodnoty. Dále je k dispozici už jen import z V...

Třetí část seriálu zahájím funkcemi. Aritmetické, logické, finanční, speciální a kalendářní. Pokud ale budete chtít použít funkci TODAY, hodí nesmysl. Supercalc 3 nebyl na Y2K připraven. Pokud bych chtěl do buňky zapsat datum, nelze přímo. Buď jako součást vzorce DATE nebo EDAT. A datum se vždy objeví v US stylu, tedy mm/dd/yy. Nejde to změnit. Dostupné jsou i funkce TRUE a FALSE, což se v buňkách prezentuje jako 1 a 0. Logické funkce AND, OR a NOT se nepíší jako operátory ale opravdu jako funkce.  Pokud bych zmínil ještě funkci LOOKUP (zkráceně LU), i tady je něco jinak. Nerozlišuje se HLOOKUP a VLOOKUP. Je jedno, jak výběrové pole postavíte. Jestli vodorovně nebo svisle. Ale toto pole má vždy jen dva sloupce (řádky). Podle prvního se vybírá a druhý se vrací. Ve vzorci lze vybrat pole jen prvního sloupce (řádku). Druhé se předpokládá automaticky. První sloupec (řádek) musí být setříděný.  Je zajímavé, že zde najdete funkci WDAY, tedy pořadový den v týdnu. Číslo 1 (počátek) je...

Ve druhé části už budu jen vypichovat některé věci, které jsou zcela odlišné. Supercalc neumí pracovat s obyčejnou textovou buňkou. Chápe ji sice jako text, ale ve vzorcích se na ní neodkážete. Tady je potřeba zmínit způsob zápisu. Vypadá takto: ("Text"). Pak už v příkazu IF takovou buňku otestujete. Délka textové buňky může mít maximálně devět znaků. Přesun buněk nebo bloků provádět nelze. V menu je sice volba / M, Move , ale ta se týká jen celých řádků a sloupců. Třídění oblasti provedeme pomocí volby /A, Arrange . Třídit lze podle řádku nebo sloupce a pouze podle dvou klíčů. Ale pozor!!! Pokud vedle tříděné oblastí máte ještě jiná data, přechází se taky. A důležité upozornění. Pokud jsou v oblasti třídění vzorce, nezapomeňte opět na ADJUST.  Tady bych se měl rozepsat o dalším vylepšení třídění. Pokud by bylo potřeba třídit podle více klíčů, nic není ztraceno. Pomoc je jednoduchá. Stačí třídit podle jednoho klíče několikrát, ale v opačném pořadí. A tady si nejlépe pomůžeme...

Téměř vše již bylo vymyšleno, jen tomu dáváme nový kabát. Dnes budu psát tak trochu technicky. A jaké to bude téma? Já to vidím na tabulkový procesor Supercalc 3. Dostupné jsou tři verze (1.00, 2.00, 2.10) a já si vyberu tu poslední. Jak už jsem uvedl v jednom z předchozích článků, byl toto můj první tabulkový procesor. Přesné datum si už nevybavím, jen odhaduji. První polovina roku 1990. V té době bylo několik prvenství. I počítač PC. Jmenoval se Robotron EC 1834. Krásný zelený monitor s CGA grafikou a dvě FDD mechaniky 5.25". A k tomu pevný disk 20 MB. Paměť v té době maximální, tedy 640 KB. A na tomhle stroji jsem Supercalc provozoval. Tenhle počítač byl pracovní. Doma jsem měl taky něco. O trochu lepší kousek, dovezený ještě z NSR. Paměť stejná, také 640 KB. HDD 30 MB a 1x FDD 5.25“. A k tomu grafická karta Hercules. Monitor měl tentokrát ještě hezčí oranžovou barvu.  Jak to fungovalo před nástupem PC? Pokud někdo chtěl počítat, zadal si u programátorů požadavek a ti mu úlohu ...

Mám potřebu se opět rozepsat na téma programování. Událost se stala v době, o které docela rád píšu. Nahlédněme tedy do počítačového pravěku. Podle zdrojových kódů byl květen 1993. Házení Jáchyma do stroje jistě všichni známe. Tím myslím kondiciogram. I já jsem byl osloven kolegou z firmy, abych takový program napsal. A proč jsem vlastně takovou kravinku měl vytvořit? Firma se rozhodla, že se budeme účastnit dne otevřených dveří na letišti u Čáslavi. Vezmeme dva počítače a jednu tiskárnu. Na prvním počítači budeme nabízet hraní her, na druhém pojedeme právě ty kondiciogramy. A za ten den tato aktivita snad přinese nějaké koruny do firemní kasy. A protože jsem byl ve firmě jediný programátor, bylo tedy celkem jasné, kdo ten program napíše. Akce byla již za pár dní. Takže moc času nebylo, ale já měl za dva večery hotovo.  V den D ráno jsme naložili techniku do hnědé stodvacítky, kterou vlastnil kolega. Za chvíli jsme zastavili na letišti, vyložili a zapojili techniku. A u...

Je rok 1993, a abych byl přesný, devátý měsíc. V té době jsme měli firmu na nákup a prodej a k tomu ještě na vývoj software. Našel jsem koncový ceník hardware právě z tohoto období. A pokud se dívám dobře, našel jsem i ceník přímo od společnosti ELKO , kde jsme tenkrát hromadně nakupovali. Ten je ale o něco novější a hlavně podrobnější. Datum vidím na březen 1994. A co víc, je tam několik dealerských hladin. První ceník je s DPH (tenkrát 23%) a jsou tam ceny pro koncové uživatele. Ten druhý je bez DPH a ceny jsou dealerské podle odběru. Já už si ale nepamatuju, do které kategorie jsme patřili. A to asi ani není podstatné. Tak na to ceny mrkněte. Je mi celkem jasné, že některé komponenty už zmizely v propadlišti dějin. Já se k nim ale budu v dalších článcích vracet. Jednak s popisem, ale i s fotkami, protože i můj hardwarový archív je poměrně obsáhlý. Oba ceníky jsou ve formátu PDF. Pokud by byl nějaký dotaz, pište na remotex*volny.cz .

Tenhle článek vznikl tak trochu na popud kolegy Dagona. Na svých stránkách popsal propojení pomocí starých DOS utilit INTERSVR a INTERLNK. A jak tak odhaduji, dále bude popisovat Lantastic Z. To je už plnohodnotný síťový systém, byť dnes už poněkud zapomenutý. Oba produkty používají pro přenos sériový nebo paralelní kabel. Já pro svůj pokus použiju pouze sériový kabel, byť je oproti paralelnímu pomalejší. Popíšu způsob, který používám. Na jednom počítači běží Windows XP a na druhém MS-DOS 6.22. Oba stroje propojím sériovým kabelem. Na XP spustím program Hyperterminal. Při spuštění definujeme relaci, tedy název spojení. Následně také vybereme port. Ještě nesmím zapomenout na parametry kolem rychlosti, ale ty popíšu podobně u druhého programu. Poslední věc, kterou je nutné udělat, je přenosový protokol. A tady je z čeho vybírat. Kermit, Xmodem, Ymodem a Zmodem . Ten poslední používám už od dob, kdy jsem se připojoval na internet přes textový terminál rychlostí 2400 bps....

Článek je staršího data, někdy kolem roku 2004.  Napsal jsem ho už tenkrát, teď ho hodím na blog, aby tyto staré technologie nezmizely v temnu minulosti. Celý tento experiment jsem provozoval s telefonem Siemens S65. Technologie BT byla poměrně nová, tak jsem ji musel nutně vyzkoušet i v terénu. Berte tuhle tuto zábavu trochu jako adrenalinový sport. O čem to je a jaké vybavení potřebujete? Základní a jediné vybavení je telefon, který podporuje technologii BT. Nyní se pustíme do přípravy. Do telefonního seznamu vložte záznam a do položky jméno napište třeba text "Otoč se, stojím za tebou". Tuto hlášku používám já, ale každý může navrhnout cokoliv jiného. Záleží na okolnostech a momentální invenci každého tvůrce. A nyní už vyrážíme na lov. Nejlépe vybrat místo, kde se dá předpokládat vysoká koncentrace lidí s mobilním telefonem a se zapnutým BT. O co kráčí? Oskenujte okolí, až se objeví seznam aktivních telefonů. Už podle názvů si můžete odhadnout svoji oběť, které...

Je to už hodně dávno, kdy jsem měl potřebu napsat svůj program na luštění Sudoku. Když tak nad tím přemýšlím, je to letos přesně dvacet let. Tedy v roce 2006. Tuto hru jsem rád hrál a tak jsem začal přemýšlet. Jak by to bylo složité, kdybych si program na luštění napsal sám? Ač normálně programuji v Turbo Pascalu, teď jsem zvolil Quick Basic. A když nad tím zpětně přemýšlím, vůbec netuším proč. I když teď už tuším. Potomek měl potřebu také programovat, takže jsem zvolil jednodušší jazyk. Ale druhý den to už bylo jedno. Na začátečníka to bylo asi složité téma ☺ Začal jsem tvořit nejdříve mřížku, která se skládala z buněk 9 x 9. Pravidla jistě všichni znáte, ale i tak je v rychlosti připomenu. Dříve se této hře říkalo magický čtverec. Účelem hry je umístit číslice jedna až devět tak, aby v každém řádku i každém sloupci byly tyto číslice umístěny jedinečně. A to platí i pro ten malý čtverec. Takže součet těchto prostorů je vždy 45. A přes to vlak nejede. Hra začíná tak, že některé buňky u...

Techniku jako takovou jsem měl rád od nepaměti. Snad první kalkulačka, kterou jsem kdy držel v ruce, byla bulharská Elka. Žlutočerné tělo a displej s krásnými červenými segmenty. A tak jsem ji v nestřeženém okamžiku bráchovi vytáhl z tašky a během noci jsem ji úplně vybil. Druhý den mi nemohl přijít na jméno, protože neměl při ruce nové baterie. Prostě mě uchvátila. Několik let na to, tentokrát v Tuzexu, mi rodiče koupili už vyšší model. Bylo to Casio fx-39. Ideální pro středoškolskou matematiku. A právě druhý ročník střední školy bude klíčový pro celé další vyprávění. Kamarád ze třídy někde sehnal kalkulačku Elektronika MK-61. Vyráběla se v Rusku, tehdy ještě v Sovětském svazu. Krásný zelený displej, hezká tlačítka a na nich symboly, které nám nic moc neříkaly. Manuál byl sice součástí balení, ale byl v ruštině. A i když jsme Ruský jazyk měli jako předmět na škole, s manuálem jsme si neporadili. A tak jsme zkoušeli, ale nějak jsme se nemohli dobrat výsledku. Pamatuju si z té doby dvě ...

Opět píšu a důvod bude následující. Zase bych rád něco napsal na blog. O čem to bude tentokrát? Opět půjde o jeden program, který jsem ale nenapsal já. Je to program publikační a jmenuje se Pagemaker 5. Ten, kdo s ním někdy přišel do styku, jistě tuší, o čem tohle povídání bude. Ano, program měl zabudovanou ochranu proti neoprávněnému kopírování. Pokud si zpětně po letech vybavím, bylo možné z disket udělat maximálně tři instalace na tři různé stroje. Pokud jsem chtěl čtvrtý stroj, jedna z již existujících instalací musela být odebrána. Ano, tak to aspoň stálo v manuálu. Tuto informaci jsem bral jako fakt, protože ve firmě se tento software měl dávat pouze na dva stroje. Třetí instalace pořád zbývala. Ale vlastně než celý proces začal, zkusil jsem si první pokusnou instalaci na svůj stroj s tím, že ji později odeberu, pokud by bylo potřeba instalovat ještě někam jinam. Jen zmíním, že Pagemaker 5 se instaloval z disket 3,5" a deinstalace se rovněž prováděla z disket. Pa...