O všem možném

Tenhle článek vznikl tak trochu na popud kolegy Dagona. Na svých stránkách popsal propojení pomocí starých DOS utilit INTERSVR a INTERLNK. A jak tak odhaduji, dále bude popisovat Lantastic Z. To je už plnohodnotný síťový systém, byť dnes už poněkud zapomenutý. Oba produkty používají pro přenos sériový nebo paralelní kabel. Já pro svůj pokus použiju pouze sériový kabel, byť je oproti paralelnímu pomalejší. Popíšu způsob, který používám. Na jednom počítači běží Windows XP a na druhém MS-DOS 6.22. Oba stroje propojím sériovým kabelem. Na XP spustím program Hyperterminal. Při spuštění definujeme relaci, tedy název spojení. Následně také vybereme port. Ještě nesmím zapomenout na parametry kolem rychlosti, ale ty popíšu podobně u druhého programu. Poslední věc, kterou je nutné udělat, je přenosový protokol. A tady je z čeho vybírat. Kermit, Xmodem, Ymodem a Zmodem . Ten poslední používám už od dob, kdy jsem se připojoval na internet přes textový terminál rychlostí 2400 bps....

Článek je staršího data, někdy kolem roku 2004.  Napsal jsem ho už tenkrát, teď ho hodím na blog, aby tyto staré technologie nezmizely v temnu minulosti. Celý tento experiment jsem provozoval s telefonem Siemens S65. Technologie BT byla poměrně nová, tak jsem ji musel nutně vyzkoušet i v terénu. Berte tuhle tuto zábavu trochu jako adrenalinový sport. O čem to je a jaké vybavení potřebujete? Základní a jediné vybavení je telefon, který podporuje technologii BT. Nyní se pustíme do přípravy. Do telefonního seznamu vložte záznam a do položky jméno napište třeba text "Otoč se, stojím za tebou". Tuto hlášku používám já, ale každý může navrhnout cokoliv jiného. Záleží na okolnostech a momentální invenci každého tvůrce. A nyní už vyrážíme na lov. Nejlépe vybrat místo, kde se dá předpokládat vysoká koncentrace lidí s mobilním telefonem a se zapnutým BT. O co kráčí? Oskenujte okolí, až se objeví seznam aktivních telefonů. Už podle názvů si můžete odhadnout svoji oběť, které...

Je to už hodně dávno, kdy jsem měl potřebu napsat svůj program na luštění Sudoku. Když tak nad tím přemýšlím, je to letos přesně dvacet let. Tedy v roce 2006. Tuto hru jsem rád hrál a tak jsem začal přemýšlet. Jak by to bylo složité, kdybych si program na luštění napsal sám? Ač normálně programuji v Turbo Pascalu, teď jsem zvolil Quick Basic. A když nad tím zpětně přemýšlím, vůbec netuším proč. I když teď už tuším. Potomek měl potřebu také programovat, takže jsem zvolil jednodušší jazyk. Ale druhý den to už bylo jedno. Na začátečníka to bylo asi složité téma ☺ Začal jsem tvořit nejdříve mřížku, která se skládala z buněk 9 x 9. Pravidla jistě všichni znáte, ale i tak je v rychlosti připomenu. Dříve se této hře říkalo magický čtverec. Účelem hry je umístit číslice jedna až devět tak, aby v každém řádku i každém sloupci byly tyto číslice umístěny jedinečně. A to platí i pro ten malý čtverec. Takže součet těchto prostorů je vždy 45. A přes to vlak nejede. Hra začíná tak, že některé buňky u...

Techniku jako takovou jsem měl rád od nepaměti. Snad první kalkulačka, kterou jsem kdy držel v ruce, byla bulharská Elka. Žlutočerné tělo a displej s krásnými červenými segmenty. A tak jsem ji v nestřeženém okamžiku bráchovi vytáhl z tašky a během noci jsem ji úplně vybil. Druhý den mi nemohl přijít na jméno, protože neměl při ruce nové baterie. Prostě mě uchvátila. Několik let na to, tentokrát v Tuzexu, mi rodiče koupili už vyšší model. Bylo to Casio fx-39. Ideální pro středoškolskou matematiku. A právě druhý ročník střední školy bude klíčový pro celé další vyprávění. Kamarád ze třídy někde sehnal kalkulačku Elektronika MK-61. Vyráběla se v Rusku, tehdy ještě v Sovětském svazu. Krásný zelený displej, hezká tlačítka a na nich symboly, které nám nic moc neříkaly. Manuál byl sice součástí balení, ale byl v ruštině. A i když jsme Ruský jazyk měli jako předmět na škole, s manuálem jsme si neporadili. A tak jsme zkoušeli, ale nějak jsme se nemohli dobrat výsledku. Pamatuju si z té doby dvě ...