Třetí část seriálu zahájím funkcemi. Aritmetické, logické, finanční, speciální a kalendářní. Pokud ale budete chtít použít funkci TODAY, hodí nesmysl. Supercalc 3 nebyl na Y2K připraven. Pokud bych chtěl do buňky zapsat datum, nelze přímo. Buď jako součást vzorce DATE nebo EDAT. A datum se vždy objeví v US stylu, tedy mm/dd/yy. Nejde to změnit. Dostupné jsou i funkce TRUE a FALSE, což se v buňkách prezentuje jako 1 a 0. Logické funkce AND, OR a NOT se nepíší jako operátory ale opravdu jako funkce.
Pokud bych zmínil ještě funkci LOOKUP (zkráceně LU), i tady je něco jinak. Nerozlišuje se HLOOKUP a VLOOKUP. Je jedno, jak výběrové pole postavíte. Jestli vodorovně nebo svisle. Ale toto pole má vždy jen dva sloupce (řádky). Podle prvního se vybírá a druhý se vrací. Ve vzorci lze vybrat pole jen prvního sloupce (řádku). Druhé se předpokládá automaticky. První sloupec (řádek) musí být setříděný.
Je zajímavé, že zde najdete funkci WDAY, tedy pořadový den v týdnu. Číslo 1 (počátek) je neděle. Tady musím nutně zmínit, že Lotus ani Quattro tuto funkci nemají. Tam se používá MODULO 7. To je dostupné i zde, a číslo 0 (počátek) je středa.
A teď přijde to nejdůležitější. Supercalc 3 nemá databázové funkce. A jak tedy řešit práci s databázemi, když podpora chybí? Není to tak docela pravda. Databázové funkce sice nejsou, ale je zde podpora databázových operací, které jsou dostupné přes menu. A tady je potřeba stisknout lomítko dvakrát. Tedy: //D, Data. A tady už najdeme klasiku. Definice oblastí dat, kritérií a oblast výstupu. Takto definovaná data lze buď prohlížet, nebo je jako celek přehrát do výstupního bloku. A pokud zvolíme položku Select, lze vybrat jen něco, co do toho výstupního bloku pošleme. To částečně nahrazuje funkci Unique, která tu ale ještě není.
A teď se na chvíli zastavím právě u těch databázových operací. Co když takových výběrů potřebujeme udělat mnoho? Pak máme k dispozici makra. Ta jsou dostupná přes /X, Execute. Tady budu potřeba se trochu rozpovídat. V originálním manuálu na toto téma není mnoho informací. Najdete tam spíš jen krátkou poznámku, ale žádné vzorové příklady. A co takové makro obsahuje? Je to textový soubor ve kterém jsou jen stisky kláves. To, co namačkáte při obsluze programu, lze do tohoto souboru s příponou XQT zapsat. Snad jen doplním, že směrové šipky se zapisují jako v, ^, <, >. Vše ostatní by mělo být jasné. Snad jen klávesa vykřičník „!“, která slouží jako přepočet. Ten pak může být v konfiguraci nastaven jako automatický nebo manuální. A navíc může výpočet probíhat po řádcích, sloupcích nebo podle odkazů ve vzorcích (dependency). Pokud hledáte v makrech nějakou logiku, nenajdete ji. To zvládá až verze 4. Opravdu jde jen o prosté stisky kláves. Žádné IF, GOTO, FOR.
Někdy se může stát, že se do maker zamotáme a je třeba provést trasování. I na to tvůrci mysleli. Vložte znak „&“ a na tomto místě se makro zastaví. Pokračování pak proběhne pomocí klávesy F3. Makro je v podstatě jen obyčejný textový soubor, který můžeme použít i pro import hodnot. Stačí jen pod sebe napsat čísla a nahrát pomocí /X. Ale tady pozor. Směr nahrávání závisí na tom, jaký směr byl naposledy zvolen. A ten vidíme na začátku 22 řádku. Vložení se provede od aktuální buňky. Pokud bychom chtěli hodnotu vložit do konkrétní buňky, je třeba v makru vložit nastavení takto: „=A1“. Soubor XQT si můžete klidně vytvořit sami. Buď manuálně, nebo jako výstup z nějakého programu. A když už jsem zmínil zápis buňky „=A1“, zastavím se u toho symbolu rovnítka. Při stisku této klávesy se objeví symbol => a je možné zadat buňku, kam skočit. Je to totéž, co má Lotus pod klávesou F5.
Komentáře