O všem možném

Opět píšu a důvod bude následující. Zase bych rád něco napsal na blog. O čem to bude tentokrát? Opět půjde o jeden program, který jsem ale nenapsal já. Je to program publikační a jmenuje se Pagemaker 5. Ten, kdo s ním někdy přišel do styku, jistě tuší, o čem tohle povídání bude. Ano, program měl zabudovanou ochranu proti neoprávněnému kopírování. Pokud si zpětně po letech vybavím, bylo možné z disket udělat maximálně tři instalace na tři různé stroje. Pokud jsem chtěl čtvrtý stroj, jedna z již existujících instalací musela být odebrána. Ano, tak to aspoň stálo v manuálu. Tuto informaci jsem bral jako fakt, protože ve firmě se tento software měl dávat pouze na dva stroje. Třetí instalace pořád zbývala. Ale vlastně než celý proces začal, zkusil jsem si první pokusnou instalaci na svůj stroj s tím, že ji později odeberu, pokud by bylo potřeba instalovat ještě někam jinam. Jen zmíním, že Pagemaker 5 se instaloval z disket 3,5" a deinstalace se rovněž prováděla z disket. Pa...

Podívejme se do listopadu roku 1993, kdy jsem začal tvořit zajímavý prográmek, který řešil jednu pomocnou záležitost při práci se soubory. V té době jsem pracoval ve Volkov Commanderu. A při klepnutí na soubor, který se dal zpracovat několika způsoby mi právě tato možnost chyběla. Proto jsem se rozhodl napsat cosi, co by tenhle problém vyřešilo. Program měl být podobný tomu, co nabízely Norton Utility pod názvem BE.EXE, tedy Batch Enhancer . A tak jsem začal programovat. První verze vlastně pracovala pouze pomocí klávesnice, do druhé jsem zapojil i myš, což BE.EXE neměl.  Myš jsem přidal především z lenosti. Když jsem myší dvakrát klikl na daný soubor a menu se otevřelo, už jsem nechtěl ruku z myši sundávat a šmátrat po klávesnici. Ta myš se nastavila na slovo Volba, kterým se MENU2A ohlásil a čekal na vstup. Pak už stačil jen minimální pohyb nahoru. Vybrat volbu a stisknout levé tlačítko. Takhle si představuju user friendly aplikaci. Teď už budu popisovat j...

Opět se ponořím do dávné minulosti. Podle údajů v archívu se jednalo o rok 1994. To už je opravdu nějakej pátek. A protože v té době kraloval DOS a snad i Windows 3.11, čas od času jsem používal na nějaké menší obrázky Z-Soft Paint Brush . Pamětníci jistě vědí, o čem hovořím. Na podobném principu následně i Microsoft vytvořil program Malování. Ale já používal tehdy Paint Brush. Neměl jsem k němu výhrady, snad jen, že nepodporoval české znaky. A protože absence Češtiny mi vadila čím dál víc, rozhodl jsem se s tím něco udělat. Při pohledu do adresáře jsem pochopil, že fonty jsou uložené v souborech, které mají příponu FNT a jsou rastrové. To mi samozřejmě nedošlo hned, ale musel jsem chvíli do těchto souborů nahlížet. A pak mě napadlo řešení. Co kdybych si napsal svůj prográmek, který umí obsah tohoto souboru přepsat tak, aby se znaková sada změnila na to, co chci já? A v tom okamžiku mi došlo, že vlastně nejde jen o Paint Brush, ale že bych rád počeštil i jiné programy. A ta...

Budu psát článek, který popisuje tvorbu kontingenčních tabulek ve starém tabulkovém procesoru Supercalc 3. Doba, kdy Německo bylo ještě rozdělené a naopak Československo byl jeden stát. Windows bylo ještě slovo téměř neznámé a vše se odehrávalo na počítačích s názvem XT, někdy i AT. Pokud byl v počítači pevný disk, byla to spíš výjimka. A tak se stalo, že jeden z mých zákazníků přišel s požadavkem, abych mu udělal součet údajů podle dvou hodnot. Ale ne vždy to musel být přímo součet. Jednalo se také o průměr nebo minimální hodnotu. A protože svoji agendu řešil právě v tom Supercalcu, řešení na sebe nedalo dlouho čekat. Odborně se tomu říká kontingenční tabulka, kteréžto pojmenování zavedl až Excel 5 a nebo také Pivot table. Ale to jsem tenkrát ještě nevěděl. Nápad je tak úžasně jednoduchý, že mě to až samotného překvapilo. Nějakou část udělám manuálně, ten zbytek už udělá stroj. A ten zbytek je vlastně jen opakování téhož, čili výběru z databáze, ovšem výsledek se kopíruje pokaždé na j...