Tenhle článek vznikl tak trochu na popud kolegy Dagona. Na svých stránkách popsal propojení pomocí starých DOS utilit INTERSVR a INTERLNK. A jak tak odhaduji, dále bude popisovat Lantastic Z. To je už plnohodnotný síťový systém, byť dnes už poněkud zapomenutý. Oba produkty používají pro přenos sériový nebo paralelní kabel. Já pro svůj pokus použiju pouze sériový kabel, byť je oproti paralelnímu pomalejší.
Popíšu způsob, který používám. Na jednom počítači běží Windows XP a na druhém MS-DOS 6.22. Oba stroje propojím sériovým kabelem. Na XP spustím program Hyperterminal. Při spuštění definujeme relaci, tedy název spojení. Následně také vybereme port. Ještě nesmím zapomenout na parametry kolem rychlosti, ale ty popíšu podobně u druhého programu. Poslední věc, kterou je nutné udělat, je přenosový protokol. A tady je z čeho vybírat. Kermit, Xmodem, Ymodem a Zmodem. Ten poslední používám už od dob, kdy jsem se připojoval na internet přes textový terminál rychlostí 2400 bps. A Zmodem má tu obrovskou výhodu, že při přerušeném spojení dokáže navázat na původní přenos. Hyperterminál je ale nepatrně omezený, protože nenabízí paralelní port.
A jak budu postupovat na druhém stroji? Terminálových programů je mnoho. Já jsem si vybral Term95, který je součástí Norton Commanderu 5. Ale každý může sáhnout i někam jinam. Namátkou uvedu Procomm, Telix a Telemate. A co se musí udělat nejdříve? Nastavit parametry spojení, což se už dnes téměř nedělá. V současnosti se vše nastavuje automaticky, ale tenkrát to tak nebylo. Tak co nastavíme? Port, rychlost, data, stop bity a ještě paritu. Rychlost nastavme na tu nejvyšší, tedy 115200. Totéž uděláme i ve dříve zmíněném Hyperterminálu. A na obou stranách musí být nastavení stejné. Tedy kromě toho portu.
Přenos je pak možná zahájit z jedné nebo druhé strany. Při přenosu se pak ukazuje aktuální rychlost. Ta může kolísat podle kvality linky. A je také vidět aktuální čas přenosu a celkový odhadnutý. Takhle to tedy funguje. Když by s tím měl někdo problém, klidně napište.
Pokud budu vzpomínat na své první připojení k internetu, musím se přenést někam do začátku devadesátek. Ze své kanceláře jsem se připojil přes modem a telefonní linku do zcela jiného města. Tam byl internetový uzel na univerzitě. Rychlost byla, jak už jsem zmínil výše, 2400 bps. Ale já byl v sedmém nebi, protože jsem se v tom okamžiku dostal tam, kde jsem nikdy nebyl. Protože vše probíhalo v textovém režimu a WWW jak ho známe dnes, ještě nejspíš neexistoval, používal jsem přenosový protokol GOPHER. Celý přenos probíhal pomocí modemu Accton a já ho mám ještě schovaný. A tak na závěr přihodím jeho fotečku. A ten způsob tehdejšího spojení určitě ještě popíšu podrobněji, pokud mi bude paměť sloužit.
Pokud jde o modemy, mohl bych psát ještě o takzvaných bébéeskách. Tím myslím síť Fidonet. To je také zajímavé téma. Ale to si nechám na další článek. A když už jsem se dnes tak rozkecal, jeden z dalších článků bude také o propojení počítačů. Akorát, že tenkrát to byl sálový počítač EC-1033 a ADT-4700. V archívu mám ještě zdrojáky ve Fortranu a Pascalu.
Komentáře