Přeskočit na hlavní obsah

Další Casio epizoda

Dva týdny po předchozím článku jsem si udělal radost a zakoupil další Casio diář. Tentokrát to byl model SF-4900Z. Jedná se o nový kousek, který má již krásně podsvícený displej. Takový, jako měly hodinky téže značky a po kterých jsem u výkladu docela slintal. Ale já jsem byl v sedmém nebi, a proto i tenhle model zabírá jedno z prvních míst v mé sbírce. Pokud budu porovnávat s předchozími modely, pak tenhle kousek už umí psát kompletně česky. Na klávesnici najdete zeléné klávesy pro háček i čárku. Prostě to, co jsem na předchozích modelech řešil pomocí prefixů, tady už výrobce vyřešil přímo. A tak jsem napsal pár odstavců a hodlal je přenést do PC. A co se nestalo, můj program zhavaroval. Zkusil jsem i ostatní programy, které řeší přenos z diářů do PC, ale se stejným výsledkem. Jeden rozdíl tu ale byl. Můj prográmek, se kterým jsem si v roce 1996 docela vyhrál, měl komplet vyřešené chybové stavy a jejich zobrazení.

A já okamžité věděl, že tento nový model označuje jinak režim, který právě zpracovává. On tento nový typ diáře není kompatibilní s těmi staršími modely. A to z jednoho prostého důvodu. Znaková sada, díky kompletní diakritice, by se totiž správně nepřenesla a nezobrazila. A tak jsem si otevřel zdrojový kód a zjistil, že MEMO položka, o kterou mi šlo především, už nemá označení A0H, ale A4H. A podobně to bylo i u dalších režimů. Tady byla pomoc jednoduchá. Přidat novou hodnotu do rozhodovacího bloku. Ale co dál, když znaková sada je postavená úplně jinak? Tady už bylo potřeba trochu zapracovat a kompletně předělat program, který převáděl kód z Casia do textu v PC. A to mi dalo necelých třicet minut. Ale kdybych si tenkrát nepřipravil důsledně chybovník, asi bych tu chybu hledal podstatně déle. 

Problém je vyřešen, jenom psaní na novém modelu je trochu hodně pomalejší. Tam je totiž úplně jiný prostoklad, než na starých typech diářů. V každém případě jsem rád, že i tenhle problém s přenosem byl vyřešen a celkem elegantně. Časově to nebyla ani hodina čistého času. 128 KB není na dnešní poměry moc, ale když to vezmu kolem a kole, pořád vítězí nezávislost na čemkoliv. Žádná podpora cloudu od výrobce. Stačí mít jen kabel RS232 a totéž rozhraní na PC. A pochopitelně dostatek baterií. Pak už můžu psát co hrdlo ráčí a jednou za čas ten text přenést. No nemají staré vykopávky velké schopnosti i v dnešní době? Ale na to jsem si odpověděl už v minulém článku.

Tady bych mohl ještě zmínit jednu věc, která tak trochu s poznámkami souvisí, ale má už přesah do výpočtů. Vytvořil jsem tenkrát textový soubor, který byl v podstatě v CSV formátu. Ale pomocí jednoduchých tágů jsem byl schopen napsat tabulku, kde bylo možné používat vzorce i makra a tato tabulka se při přenosu a konverzi zpracovala do formátu SLK. Po načtení do tabulkáče se pak vše okamžitě vypočítalo. Program jsem si tenkrát napsal, chvíli používal, ale až tak moc se to nechytlo. V konečné fázi jsem pracoval především s poznámkami a s texty. 

A ještě jedna zajímavost, kterou jsem už naznačil ob jeden odstavec. Nejen naprostá nezávislost na čemkoliv, ale i nemožnost hacknutí cloudu, přenosu nebo dat. A proč tenhle odstavec píšu? Protože je duben 2026 a právě teď probíhá hack produktů TP-Link. A ten není první ani poslední. A když už řeším hackery, pak zmíním jednou větou druhou sérii seriálu URGENT. Jo, tak přesně o tom mluvím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Najdi, ulož, oprav, generuj

Opět se ponořím do dávné minulosti. Podle údajů v archívu se jednalo o rok 1994. To už je opravdu nějakej pátek. A protože v té době kraloval DOS a snad i Windows 3.11, čas od času jsem používal na nějaké menší obrázky Z-Soft Paint Brush . Pamětníci jistě vědí, o čem hovořím. Na podobném principu následně i Microsoft vytvořil program Malování. Ale já používal tehdy Paint Brush. Neměl jsem k němu výhrady, snad jen, že nepodporoval české znaky. A protože absence Češtiny mi vadila čím dál víc, rozhodl jsem se s tím něco udělat. Při pohledu do adresáře jsem pochopil, že fonty jsou uložené v souborech, které mají příponu FNT a jsou rastrové. To mi samozřejmě nedošlo hned, ale musel jsem chvíli do těchto souborů nahlížet. A pak mě napadlo řešení. Co kdybych si napsal svůj prográmek, který umí obsah tohoto souboru přepsat tak, aby se znaková sada změnila na to, co chci já? A v tom okamžiku mi došlo, že vlastně nejde jen o Paint Brush, ale že bych rád počeštil i jiné programy. A ta...

Jak hacknout Pagemaker?

Opět píšu a důvod bude následující. Zase bych rád něco napsal na blog. O čem to bude tentokrát? Opět půjde o jeden program, který jsem ale nenapsal já. Je to program publikační a jmenuje se Pagemaker 5. Ten, kdo s ním někdy přišel do styku, jistě tuší, o čem tohle povídání bude. Ano, program měl zabudovanou ochranu proti neoprávněnému kopírování. Pokud si zpětně po letech vybavím, bylo možné z disket udělat maximálně tři instalace na tři různé stroje. Pokud jsem chtěl čtvrtý stroj, jedna z již existujících instalací musela být odebrána. Ano, tak to aspoň stálo v manuálu. Tuto informaci jsem bral jako fakt, protože ve firmě se tento software měl dávat pouze na dva stroje. Třetí instalace pořád zbývala. Ale vlastně než celý proces začal, zkusil jsem si první pokusnou instalaci na svůj stroj s tím, že ji později odeberu, pokud by bylo potřeba instalovat ještě někam jinam. Jen zmíním, že Pagemaker 5 se instaloval z disket 3,5" a deinstalace se rovněž prováděla z disket. Pa...

Kontextové menu v DOSu

Podívejme se do listopadu roku 1993, kdy jsem začal tvořit zajímavý prográmek, který řešil jednu pomocnou záležitost při práci se soubory. V té době jsem pracoval ve Volkov Commanderu. A při klepnutí na soubor, který se dal zpracovat několika způsoby mi právě tato možnost chyběla. Proto jsem se rozhodl napsat cosi, co by tenhle problém vyřešilo. Program měl být podobný tomu, co nabízely Norton Utility pod názvem BE.EXE, tedy Batch Enhancer . A tak jsem začal programovat. První verze vlastně pracovala pouze pomocí klávesnice, do druhé jsem zapojil i myš, což BE.EXE neměl.  Myš jsem přidal především z lenosti. Když jsem myší dvakrát klikl na daný soubor a menu se otevřelo, už jsem nechtěl ruku z myši sundávat a šmátrat po klávesnici. Ta myš se nastavila na slovo Volba, kterým se MENU2A ohlásil a čekal na vstup. Pak už stačil jen minimální pohyb nahoru. Vybrat volbu a stisknout levé tlačítko. Takhle si představuju user friendly aplikaci. Teď už budu popisovat j...