Mobilní telefony jak je známe dnes, tenkrát ještě neexistovaly. Později už ano, ale u prvních mobilů byl adresář omezen jen na SIM kartu, takže o větším množství nebo doplňkových informacích nemohla být ani řeč. A tak Casio mělo stále ještě své opodstatnění. Do Casia jsem si tedy přeťukal všechny kontakty. Začal jsem si zapisovat i události do plánovacího kalendáře. A protože jsem občas jezdil na služební cesty, notebooku nemaje, bylo potřeba kolikrát sesmolit elaborát o činnosti.
Casio jako takové umí psát. Ale nepodporuje kompletní české znaky. Zobrazit je sice dokáže, ale napsat už lze jenom některé (áéíóú ÁÉÍÓÚ). Normálním způsobem už nenapíšu znaky s háčkem, kroužkované u a ani dlouhé y. Trochu mě to zarazilo. Psát se dá, ale když tam není komplet čeština, je to o ničem. A protože jsem v té době pracoval jako programátor, začal jsem hledat řešení. Navrhl jsem si způsob psaní pomocí prefixových znaků. Stříška pro háček, kroužek před u. Tyto symboly se tedy píší jako dva znaky. A pak ještě dlouhé y. K tomu jsem použil znak japonské měny, tedy yen. Diakritické znaky čárka, háček, kroužek jsou na Casio klávesnici hned vedle sebe. V místech, kde se diakritické klávesy objevují na PC klávesnici. Takže se psaní od toho na počítači ani moc neliší. Propojovací kablík mi za dvě stovky spíchnul kolega z vedlejší kanceláře. A tak jsem si pomocí zpětného inženýrství odchytal jednoduchý přenosový protokol a napal program na stahování dat. Napsat program, který mi z již zmíněného pseudo kódu vytvoří formát T602, byla záležitost hodiny a půl. Aspoň tedy v té základní verzi. Postupem času jsem psaní rozšířil i na další formátovací prvky. Tedy kompletně řezy písma, tvrdou mezeru, číslování stránek. A šel jsem časem ještě dál. Udělal jsem si i převodník do tehdy oblíbeného Wordperfectu a ještě později do RTF, který se dá zpravovat v jakémkoliv texťáku. A hlavně tedy ve Wordu, který se už stal standardem.
Je to v podstatě velice dávná historie. V dnešní době, která je už giga, případně terabajtová, měl můj notebook pro chudé jen 64 KB paměti a nejvyšší přenosová rychlost byla jen 9600 bps. Ale tenkrát jsem si nedovedl ani nic rychlejšího představit. Přesun celého obsahu diáře touto rychlostí trvá přibližně tři minuty. Ale jo, v té době ani ten propojovací kabel nebyl samozřejmostí a pokud bych si ho kupoval jako originální příslušenství, byla by to záležitost víc jak tisícikorunová.
Casio má víc režimů, byť teď jsem hovořil hlavně o MEMO položkách. Dále tedy ještě jednou připomenu ADRESÁŘ a jeho rozšířenou variantu VIZITKOVNÍK. O plánovacím kalendáři s alarmem také řeč byla. Dále je zde k dispozici i náhled na kalendář v měsíčním zobrazení. A tam je velmi hezky vidět, který ten je obsazený nějakou činností a rozlišuje se také dopoledne a odpoledne. Dále je možné zobrazit čas místní i čas světový. No a co by byl organizér bez kalkulačky. Ta je zde pochopitelně také. Kromě běžných výpočtů umí počítat i s položkou datum. Takže hravě vypočítá počet dnů mezi jednotlivými dny.
Na svoji dobu naprosto dokonalá věcička za docela ucházející peníze. A proč tenhle článek píšu až teď? Jednak proto, že mě přepadla nějaká nostalgie, když jsem procházel své uložené movitosti v rohu sklepa. A opravdu stačilo v diáři vyměnit baterie a rázem jsem se ocitl v roce 1995. Ono to fakt funguje i po tolika letech. Našel jsem i propojovací kablík (RS232) a díky tomu, že si držím jednu starou ŠUNKU, bylo možné toto sériové rozhraní použít. Starý software, napsaný v Turbo Pascalu jsem také našel a tak jsem tuhle recenzi spáchal právě na tomto diáři, který po více než čtvrt století funguje bezchybně. Tak tedy pánové z Casia, klobouk dolů.
A protože jsem trochu ujetý na Casio produkty, vlastním i model SF-8000. Od výše zmíněného se liší trochu větší váhou, starším softwarem ale především lepší klávesnicí. Ten jsem kdysi koupil od zákazníka za pár korun, když si pořídil nové PDA. A je fakt, že většinu textů jsem napsal na SF-8000. Ta klávesnice je fakt lepší.
A protože jsem magor, před pár dny jsem našel v bazaru za 100 Kč i model SF-4300R. Ještě v originálním balení včetně manuálu. Tak jsem neváhal ani minutu. Stará úchylka se opět projevila. Takže teď už mám tři kousky. A jsou v perfektním stavu. A když k tomu celému přidám i zálibu v abandonwaru, bude pochopitelná i podpora T602 a Wordperfectu. Ten první byl naprostá jednička, tenkrát ještě v Československu. A ten druhý kraloval všude jinde, než je převálcoval Word for Windows. Ale až jednou vypnou proud, Casio vydrží fungovat několik týdnů a baterie CR2032 mám v zásobě. Takže stará dobrá klasika od šikmookých chlapců funguje i v novém tisíciletí. Ještě tedy jednou klobouček.
Komentáře