První knihu jízd jsem vytvořil někdy v roce 1996 v programu Quattro. Zapisoval jsem každou jízdu, směr účel a případně, jestli byla firemní a návaznost na fakturu. Záznamy jsem si dělal do diáře Casio a data přetahoval do formátu CSV a načítal do tabulky. Od roku 2005, kdy jsem zakoupil další auto, jsem zapisoval už jen datum, litry, peníze a kilometry. Tak to dělám doposud. Dříve jsem zapisoval i opravy a nějaké informace, které souvisely s provozem. Od roku 2005 jsem již používal Excel. V listopadu 2020 jsem si udělal kompletní soupis za všechny roky. To mám uložené v tabulce SOUCTY.WK1. Z nějakého historického důvodu jsem se rozhodl tuhle tabulku vytvořit znovu v programu Lotus 123. Verzi 123E jsme kdysi zakoupili pro firmu, ale má určitá omezení. Neumí makra a hlavně má omezený počet řádků na 128. To je poměrně málo. Na druhou stranu má režim Wysiwyg a to je docela fajn. Tabulka v tomto WSWG režimu vypadá docela dobře.
Důležité je, že verze 123E (Executive) je kompletně česká, takže jede v kódování Latin 2 (852). Pokud je soubor načten programem z Windows, kódování zůstane v pořadku. Objevil jsem pouze jeden problém a to je pojmenování oblastí. Pokud pojmenuju databázovou oblast třeba DATA, v 123E je všechno v pořadku. Pokud ale takový soubor načtu jinou verzí Lotusu, tato buňka vykazuje chybu. Tu buňku musím udělat pomocí F4 jako absolutní $DATA. Pak to dokáže zpracovat i jiný program. Proč to tak je, to nevím, s ničím podobným jsem se u jiné verze 123 nesetkal. Pokud na to takto budu pamatovat, není problém přenést tabulku do jiných aplikací. Ale je tu problém, že formát WK1 už není podporovaný současnými tabulkovými procesory. Tento formát podporuje pouze Open Office, ale některé soubory nenačte a bude to podle všeho kódováním 852.
Lotus 123E byl zvolen, jak už jsem napsal, z historických důvodů. Autor je totiž zatížen na oblast softwaru, zvanou ABANDONWARE. Staré hry, staré aplikace a testy, jestli je starý SOFT a HARD schopen ještě v současnosti fungovat. Vesměs nastává problém, že mnohé aplikace již neexistují a jejich formáty nejsou v současnosti podporovány.
A tady se dostáváme do problému, který může nastat, pokud dokumenty archivujeme. Pokud jsem si, ještě ve starém tisíciletí vytvořil dokumenty v T602, MAT, LOTUS, Amipro,... tak už dnes nejsem schopen, pokud nemám původní aplikaci, tyto soubory načíst. A tento problém bude více méně přetrvávat, protože nikdo neví, co bude za dvacet let. To samé se týká médií. Tenkrát jsem si něco uložil na FDD 3,5" nebo na CD a teď, jak to načíst. Ještě v době 8bit jsem měl někde na magnetofonové pásce uložené programáterské výtvory. Vytvářel jsem programy v BASICu na PP01, ale už nemám ani žádný HW, jak bych to z toho dostal. Takže pokud jde o věci z doby dávno minulé, tak snad jedině papír, který snese všechno a je vždy k přečtení. Tedy něco jako je Rosetská deska. Ta přežije staletí. V tomhle směru byla ideální děrná páska nebo děrný štítek. Ale čím bych ho dnes přečetl?
A i kdybych měl aplikaci, tak osmibitovou už stejně na nových systémech nespustím. Maximálně pod nějakým emulátorem. A to běžný uživatel 👤 neudělá. Takže černá díra minulosti pohltí úplně všechno.
Komentáře