Přeskočit na hlavní obsah

Nebezpečná krása

V tomto roce přišlo léto poměrně brzy. Mnozí říkají, že jaro vůbec nebylo. To je pravda a co z toho plyne? Popíšu to na následujícím modelovém příkladu. Jel jsem, už ani nevím odkud, a dojíždím ke křižovatce. Už tam stálo několik aut, tak jsem vyřadil a jen tak zlehka doplachtil. Ještě než jsem stačil zastavit, naskočila oranžová a pak zelená. Plynule jsem se začal rozjíždět a zatáčet vpravo. Jak už jsem zmínil na začátku, teplé počasí dělá divy. To co jsem ale uviděl za zatáčkou, to mi vzalo dech. Nebyly to kalhotky, jak popisuje Miloš Čermák ve svých denících, ale tahle dívka, nebo snad mladá paní, měla impozantní horní objem. Aúúúúú. Instinktivně jsem chtěl brzdit, ale v zpětném zrcátku jsem si ověřil, že tam nejsem sám. Byla dopravní špička, takže jsem musel pohnout kostrou a pokračovat v jízdě. Ten několika vteřinový pohled mě skutečně uchvátil. Dokonce jsem uvažoval, že obkroužím blok, abych si to celé prohlédl ještě jednou a pořádně, ale pak jsem to neudělal. Asi bych kroužil ještě teď. Tohle člověku zvedne náladu. To tedy jo.

Pokračoval jsem v jízdě a za chvíli, už na jiné křižovatce, jsem byl svědkem dopravní nehody. Nic vážného. Jeden naboural druhému zadek. Jen takové lehké ťuknutí. Nevím proč to vzniklo, ale já si okamžitě vzpomněl na ten zážitek z předchozí křižovatky. Řidiči stáli na krajnici a ostře gestikulovali. Teď je asi horní objem, nebo něco podobného vůbec nezajímalo. Policie byla na místě a odhadovala škodu.

A tahle historka nebude jediná. Před několika lety jsem si povídal s bráchou, ze kterého vypadlo něco podobného. Šel po ulici a uviděl hezkou holku. Ta ho minula, on se otočil, kouká, a narazil do popelnic. Došli k němu dva chlapíci a povídají: "my za ní jdeme už od nádraží a jste třetí". Jo, jo. Každé období přináší svá rizika. V zimě je to mráz a sníh a z toho plynoucí smyky, na jaře a hlavně v létě zase nepozornost z důvodů, které jsem právě popsal. Jak už někdo řekl, buďme pořád ve střehu a na silnici zvláště.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Najdi, ulož, oprav, generuj

Opět se ponořím do dávné minulosti. Podle údajů v archívu se jednalo o rok 1994. To už je opravdu nějakej pátek. A protože v té době kraloval DOS a snad i Windows 3.11, čas od času jsem používal na nějaké menší obrázky Z-Soft Paint Brush . Pamětníci jistě vědí, o čem hovořím. Na podobném principu následně i Microsoft vytvořil program Malování. Ale já používal tehdy Paint Brush. Neměl jsem k němu výhrady, snad jen, že nepodporoval české znaky. A protože absence Češtiny mi vadila čím dál víc, rozhodl jsem se s tím něco udělat. Při pohledu do adresáře jsem pochopil, že fonty jsou uložené v souborech, které mají příponu FNT a jsou rastrové. To mi samozřejmě nedošlo hned, ale musel jsem chvíli do těchto souborů nahlížet. A pak mě napadlo řešení. Co kdybych si napsal svůj prográmek, který umí obsah tohoto souboru přepsat tak, aby se znaková sada změnila na to, co chci já? A v tom okamžiku mi došlo, že vlastně nejde jen o Paint Brush, ale že bych rád počeštil i jiné programy. A ta...

Jak hacknout Pagemaker?

Opět píšu a důvod bude následující. Zase bych rád něco napsal na blog. O čem to bude tentokrát? Opět půjde o jeden program, který jsem ale nenapsal já. Je to program publikační a jmenuje se Pagemaker 5. Ten, kdo s ním někdy přišel do styku, jistě tuší, o čem tohle povídání bude. Ano, program měl zabudovanou ochranu proti neoprávněnému kopírování. Pokud si zpětně po letech vybavím, bylo možné z disket udělat maximálně tři instalace na tři různé stroje. Pokud jsem chtěl čtvrtý stroj, jedna z již existujících instalací musela být odebrána. Ano, tak to aspoň stálo v manuálu. Tuto informaci jsem bral jako fakt, protože ve firmě se tento software měl dávat pouze na dva stroje. Třetí instalace pořád zbývala. Ale vlastně než celý proces začal, zkusil jsem si první pokusnou instalaci na svůj stroj s tím, že ji později odeberu, pokud by bylo potřeba instalovat ještě někam jinam. Jen zmíním, že Pagemaker 5 se instaloval z disket 3,5" a deinstalace se rovněž prováděla z disket. Pa...

Kontextové menu v DOSu

Podívejme se do listopadu roku 1993, kdy jsem začal tvořit zajímavý prográmek, který řešil jednu pomocnou záležitost při práci se soubory. V té době jsem pracoval ve Volkov Commanderu. A při klepnutí na soubor, který se dal zpracovat několika způsoby mi právě tato možnost chyběla. Proto jsem se rozhodl napsat cosi, co by tenhle problém vyřešilo. Program měl být podobný tomu, co nabízely Norton Utility pod názvem BE.EXE, tedy Batch Enhancer . A tak jsem začal programovat. První verze vlastně pracovala pouze pomocí klávesnice, do druhé jsem zapojil i myš, což BE.EXE neměl.  Myš jsem přidal především z lenosti. Když jsem myší dvakrát klikl na daný soubor a menu se otevřelo, už jsem nechtěl ruku z myši sundávat a šmátrat po klávesnici. Ta myš se nastavila na slovo Volba, kterým se MENU2A ohlásil a čekal na vstup. Pak už stačil jen minimální pohyb nahoru. Vybrat volbu a stisknout levé tlačítko. Takhle si představuju user friendly aplikaci. Teď už budu popisovat j...